Drsnokřídlec modřínový - Lycia isabellae

Čeleď: Geometridae / Píďalkovití

Rod: Ennominae / Zejkovci

Drsnokřídleci jsou píďalky známé především tím, že některé druhy mají bezkřídlé samice a jejich přítomnost tak stvrzuje starobylost- původnost lesů či luk, kde se vyskytují. Připomínají (u druhů s bezkřídlými samicemi samci) také v klidové pozici spíše můry – na rozdíl od ostatních píďalek mají dost silná těla a křídla drží střechovitě nad nimi sklopená. Samci jsou také dobrými, rychlými letci

Autor: Harrison, 1914

Biotop: Původní modřínové lesy, příp. smíšené s velkým podílem modřínů

Živná rostlina: Modřín

Životní cyklus: Monovoltinní, přezimuje kukla v hrabance kolem modřínů; dospělci se líhnou obvykle v 2. pol. března, bezkřídlé samice vylezou na kmeny obvykle do výšky kol. 2 m a zde vyčkávají příletu samců, které lákají feromonem. Kopulace trvá krátce, samec se postupně může pářit s více samicemi. Poté samice vylezou po kmenu do výše větví a tam velmi dlouhým kladélkem kladou hromadně zelená vajíčka do štěrbin v kůře. Housenky se nakonec kuklí u paty "rodného" stromu, takže druh nacházíme po léta na stejném místě. Křížení sourozenců brání dřívější líhnutí okřídlených samců, kteří se hned první noc rozletí po lese. Samice s množstvím červených šupinek je dobře přizpůsobena červenavé kůře modřínů. Přítomnost druhu potvrzuje původnost daného modřínového lesa.

Ohrožení a ochrana: Druh v místě výskytu většinou početný, ohrožen kácením modřínových porostů