Otakárek ovocný - Iphiclides podalirius

Rod: Papilionidae / Otakárkovití

Autor: Linnaeus, 1758

Biotop: Nížiny až hory, teplé stráně, sady, dospělci se shromažďují na vrcholcích kopců

Živná rostlina: Trnka, jeřáby, meruňky, slivoně, hlohy, méně hrušně a jabloně

Životní cyklus: Bivoltinní, v teplých rocích se může objevit i 3. generace, přezimují kukly, často v podrostu např. pod nízkými trnkovými keříky na teplých travnatých stráních, někdy na zdech; kukla zelenavá se líhne ještě tentýž rok, hnědo-oranžová přezimuje. Výborný letec, vyhledává s oblibou rozkvetlé šeříky, buddleye apod. V době sucha sají dospělci na vlhkých místech - zde obr. s ot. fenyklovým. Housenka zavalitá, velmi pomalá, s krátkými panožkami, vypřádá si na svrchní straně listu polštářek, na kterém sedí, při trhavém pohybu i cestičku. Během vývoje mění barvu od černobílé po zelenou až oranžovou, s řadami sytě oranžových teček a hnědými skvrnkami. Naši otakárkovití (otakárci, jasoňové, pestrokřídleci) mají housenky s tzv. osmeteriem, vysouvatelnou vidlici za hlavou, oranžovou až červenavou, která vydává velmi silný, odpudivý zápach. Housenky vysouvají osmeterium při ohrožení (viz obr.) ; kukla je přichycena hlavou vzhůru trnitým kremastrem na vypředeném polštářku pod zadečkem a připásána silným vláknem kolem hrudi. Serie obrázků zde ukazuje poslední svlékání housenky při přeměně na kuklu. Stará pokožka, která při předchozích svlékáních zůstáva přichycena na podkladu a bývá často převlečenou housenkou sežrána, je při kuklení stahována postupně od hlavy dolů (kukla uvnitř vlastně jakoby vylézala z pokožky směrem k hlavě) až praskne na hrudi a je "sesouvána" dolů ke kremastru. Na obrázcích vidíte, jak se s pokožkou vytahují z dýchacích otvorů (spirakul) bělavé trubičky . vzdušnice; když je stará pokožka sesoukána až k zadečku, počne čerstvá kukla prudkými, krouživými a třepavými pohyby starou kutikulu postrkovat, až je roztržena a shozena na zem. Pak se rychle dokončuje definitivní podoba kukly - vysouvají se do konečné velikosti pochvy budoucích křídel, sosáku, tykadel, objeví se hroty na hlavě a na hřbetu hrudi, vše se vyhladí a ztuhne.
Na kukle můžeme rozpoznat budoucí oči, křídla včetně žilnatiny, tykadla, nohy, sosák, zadečkové články. Stadium kukly je různě dlouhé, záleží samozřejmě na tom, jestli kukla přezimuje, nebo se líhne v témže roce. Před líhnutím začne prosvítat kresba křídel, chitinový obal motýla slábne, až praskne kolem horního okraje křídel a motýl s miniaturními křídly velikosti kukly vyleze, zavěsí se na příhodném místě a křídla postupně rozvine do konečné velikosti a ta tak po určité době ztuhnou.

Ohrožení a ochrana: Druh v Čechách dlouhodobě na ústupu, zatím některé roky ještě na lokalitách středních Čech občas pozorovatelný, na Moravě hojnější - ohrožený a chráněný