Dlouhozobka zimolezová - Hemaris fuciformis

Rod: Sphingidae / Lišajovití

Autor: Linnaeus, 1758

Biotop: Nížiny i hory, světlé listnaté lesy, jejich světliny, okolí cest s keři zimolezu

Živná rostlina: Zimolez, vzácněji svízel, pámelník

Životní cyklus: Monovoltinní, přezimuje kukla v zemi. Vylíhlé housenky, s černým, rozdvojeným růžkem na zadečku sedí z počátku na rubu listu zimolezů na středním žebru, později sedívají na prutu. Zde je zachycen okamžik, kdy čerstvě svlečená housenka druhého instaru požírá svlečenou pokožku. Ve třetím instaru začíná housenka zaujímat postoj s esovitě zvednutým trupem, připomínající sfingu, podle nějž dostala čeleď své latinské jméno Sfingidae. Na Karlštejnsku bývají nacházeny ve společnosti housenek bělopáska dvouřadého (L. camilla). Dospělci (od dubna)-podobně jako u další naší dlouhozobky H. tityrus, se líhnou s šupinkami pokrytými křídly, při prvním letu ale většina šupinek opadá a barevné zůstanou jen okraje křídel, takže motýli připomínají čmeláky. Sají ve stojatém letu z květů - hlavně modrých a červených -"jako kolibříci", za které je také někdy laická veřejnost mylně považuje. Housenky se vyskytují od konce května, kuklí se v zemi. Poslední obrázek ukazuje, jak housenka, která opustí zelené listy a vydá se hledat místo pro kuklení v zemi, změní barvu.

Ohrožení a ochrana: Zejména v reservacích neohrožený druh- dnes patrně početnější, než na loukách ohroženější příbuzný H. tityrus