Jasoň dymnivkový - Parnassius mnemosyne

Rod: Papilionidae / Otakárkovití

Autor: Linnaeus, 1758

Biotop: Nížiny až hory. Světliny v řídkých listnatých lesích, v minulosti pařeziny, kde roste dymnivka

Živná rostlina: Dymnivky, u nás dymnivka dutá

Životní cyklus: Monovoltinní, přezimuje vajíčko s vyvinutou housenkou, larvální stadium podle místa výskytu, u nás poč. III.-konec V., housenka většinu času pečlivě ukrytá v podrostu, na rostlinách jen v době žíru, občas se sluní v opadance, doba letu dospělců V.-VI. Podobně jako jiní jasoni má samice po oplození na zadečku tzv. sphragis , dobře viditelnou kapku zatuhlého sekretu z žláz samce, která brání další kopulaci (dobře vidět na obrázku z krmení a u sedící samice na kopřivě se zavřenými křídly). ČB obrázky zde použité jsou ještě z dnes již zaniklých lokalit v Polabí (V. Osek ad.) a jsou foceny na čb. film- proto černobílé. Barevné jsou populace 20. let z jižní Moravy. V literatuře se uvádí, že samice klade vajíčka na zaschlé části živné rostliny i na jiné blízké předměty- živné dymnivky jsou totiž tou dobou již zcela zavadlé, většinou již neviditelné; osobně jsem pozoroval i kladení u Velkého Oseku v květnu 1984: samice na světlině v tamním lužním lese vyhledala skupinku keřovitých dubů (v podrostu byly poslední zbytky v té roční době již mizících dymnivek) a za lezení po zemi vypouštěla vajíčka volně na zem. Obdivuhodné je, že vajíčka jsou vykladena počátkem června a tyto nepatrné, bělavé kuličky v přírodě nevyschnou, čekají přes léto, podzim zimu až do března dalšího roku, kdy se z nich vylíhnou houseničky! Další moje zkušenost je z pěstování housenek ab ovo - malé houseničky nebyly schopny vylézt po lesklých, klouzavých stoncích dymnivky k listu, protože v květináči zasazená rostlina se za světlem vytáhla do výšky a bylo nutné na listy je vysazovat pomocí štětečku - v přírodě asi volí houseničky v té době listy dosažitelné z opadanky. Samci mají zadeček celý ochlupený, samice holý, lesklý. Při vyrušení v době, kdy nelétají (chladno, zamračeno), zaujímají dospělci výstražný postoj- prudce roztáhnou křídla do vypjaté pozice-viz zde posl. obr. samice. Jako jiné druhy, přijímají dospělci nabídnuté sladké kapaliny (posl. obrázek).

Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný, v posledních 50 letech prudce ustupující druh, který v Čechách, kde kdysi žil i v nejbližším okolí Prahy (Břežanské údolí), později mj. na Berounsku, v Č. středohoří, v Krkonoších a ještě v 80. letech v Polabí hojně, ale v 90. letech rychle a nezadržitelně vymřel i na poslední lokalitě na Kolínsku; přežívá na více místech na Moravě. Velmi silně ohrožený druh, citlivý zřejmě na zarůstání dříve světlých lesů.