Lišaj smrtihlav - Acheronthia atropos

Rod: Sphingidae / Lišajovití

Autor: Linnaeus, 1758

Biotop: Pole, cesty, sady. Motýli přes den sedají s oblibou na (dřevěné) sloupy elektr. vedení apod. Na jihu žijí housenky často na kustovnicích kolem pláží; u nás dříve nejčastěji v bramborových polích - dnes jsou brambory práškovány proti mandelince a kukly ničeny při vyorávání brambor traktory, takže časy, kdy školáci nosili kukly smrtihlava do školy ukázat panu učiteli "tohle našel táta při orání a ptá se co to je!", jsou nenávratně pryč a nálezy druhu jsou opravdu vzácné.

Živná rostlina: Housenka polyfágní, známo několik desítek živných rostlin, především lilkovité (brambor, kustovnice, tabák aj.).

Životní cyklus: Teplomilný druh, který v našich poměrech přežívá jako kukla zimu jen výjimečně, dospělci vylíhlí u nás na podzim jsou neplodní (v chovech lze vychovat plodné dospělce teplem a umělým osvětlením ). Motýl opředený od nepaměti všelijakými pověrami, způsobenými kresbou na hrudi, připomínající lidskou lebku (odtud český název). Největší evropský lišaj, jak dospělci - (pištění), tak housenky (vrzání) - vydávají v ohrožení zvuky. Motýli navštěvují někdy úly přilákáni vůní medu, často tam ale zahynou. Monovoltinní, housenky, které se vyskytují ve třech barevných formách (zelená, žlutá a zcela odlišná hnědá) i přes den na potravě, jde-li o větší rostlinu (kustovnice) často uvnitř keře. Prozradí je nápadný trus. Kukla hluboko (10-15cm) v zemní kmůrce ( na obr. v otevřené jamce).

Ohrožení a ochrana: Housenky u nás desetiletí decimovány v brambořištích práškováním proti mandelinkám, kukly těžkou vyorávací technikou. Populace pravidelně doplňována příletem z jihu.