J. Srdínko – Jehnědové housenky (1912)

Jehnědové housenky (1912)

Píše stavební rada J. Srdínko, na Smíchově.

Není-li sběratel nadšeným lovcem motýlů nočních (můr) buď na světlo aneb jiné známé návnady a léčky, nepřihodí se mu právě zhusta, aby nalezl leckterého všudybyla, třebas i hojný býval v jeho lovišti; myslím na př. — jen namátkou — Agrotis segetum, nigricans, Mamestra oleracea, brassicae, Orrhodia vaccinii, erythrocephala a m. j. Jsouť, jak známo, oči takových mur pro účinky denního světla velice dojemlivy a že pocity ty asi jim milé nejsou, k tomu neomylně ukazuje již zvyk jejich, vyhledávati si ke snivému odpočinku dennímu jen takové zákoutí a skrýše, v nichž se ocitují ve svém pravém živlu: v šeru nebo ve tmě.
Najde-li je sběratel v jejich úkrytech, což jak povědomo jen zřídka a náhodou se stává, mívají obyčejně již hodně ošumělý šat, nehodící se naprosto do pečlivě uchované jeho sbírky a umínil-li si zásadně, jak se i sluší, zařazovali zástupce jen zcela čisté a v každém ohledu bezvadné, pak ovšem nezbývá mu než píditi se po housenkách a odchovem si takové ubiquisty opatřiti. A to je věcí snadnou, vždvť zná k ukořistění housenek více různých a osvědčených způsobů, z nichž každý nesporně má svůj vlastní půvab a nalézá též ten který způsob mezi sběrateli své věrné ctitele a horlivé vyznavače. Milovník tak zv. “sejpání” (prosívání) může již v květnu vytřásti ze suchého listí pod jehědokvětými stromy a pod křovím mnohou vítanou a hezky již odrostlejší housenku, která za svého mládí se živila výhradně jen jehnědami, na nichž i kolébka její stála — vajíčka její nakladena byla. Než mnohem pohodlnějším a i jistějším způsobem, případně i u větším počtu, lze mu takové řekněme jehnědové housenky si opatřiti, a o tom jak a kdy hodláme v těchto řádcích porozprávěti, třebas bychom dobře toho vědomi si byli, že tím zkušenému pranic z brusu nového nepovíme, kojíme se však tou nadějí, že se zavděčíme aspoň snad méně věci znalému. Jak povědomo, leží v moci pěstitelově, až po jistou míru, ovládati trvání rozvoje v některých jeho stadiích; tak víme, že na rychlost vzrůstu a i zdatnost jedinců — za poměrů jinak normálních — rozhodný má vliv netoliko hojnost, ale měrou značnou i jakost vhodného krmivá, tak jako že vyšší neb nižší teplota a této, přiměřená vlhkost důležitými jsou činiteli pro zrychlený nebo zdržovaný vývoj embryonální a larvální. Toliko prvopočáteční postup života zárodečního před uzráním a snesením vajíček vymyká se, jda svou přirozenou cestou, vůli a vlivům pěstitelovým a všemocná příroda ve své nekonečné rozmanitosti i v tomto ohledě jeví se nám v pravdě velkolepou. Vímeť, že někteří druhové motýlí snášejí vajíčka hned aneb nedlouho po oplození, jiní že si k tomu dopřávají dobu značně delší, a posléze, že i tací nescházejí, kteří drahně času se snášením vajíček otálejí; stejně však pro všechny že platí pravidlo, že snešením vajíček téměř končí jich života pouť, jejíž přednímu úkolu, postarali se o potomstvo, úkonem tím zadost bylo učiněno.
Motýlové našich housenek jehnědových náleží většinou k nečetné, posléze uvedené skupině, těšící se nejdelšímu životu; vyvíjejíce se v dokonalý obraz (imago) dílem již v pozdním létě, dílem na začátku podzimu, prožijí nebo spíše prodlí v ztuhlosti celou dobu naší dlouhé zimy. Dle Lederera jsou prý to jen oplozené samičky, jak toho obdobných příkladů i u různých jiných řádů hmyzích shledáno. Příštím jarem, sotva že vlahý dech jara ze zimní strnulosti v přírodu vyprostil a první známky jejího obrození v rostlinstvu je viti se počaly, juž probouzí se a své zimní skrýše opouští tento přezimující svět hmyzu a pookřáv životodárným teplem slunečním, shání se chtivě po výživě, ještě poskrovnu jen tu a tam se vyskytující. Je to v tu dobu téměř výhradně jen některé jehnědokvěté křoví a stromoví, kvetoucí již před rašením listí a skytající vyhladovělému hmyzu tomu vytouženou pastvu. Zvlášť po teplém deštíčku za slunného dne vidáme i slýcháme pestrou a četnou družinu kutiti, mlsati a bzučeti na květech jehnědových topolů a, vrb — hlavně osik a jív — a za večeru hned se soumrakem dostavovati se sem — k hodům — přezimovavší můry rodů: Orrhodia, Scoliopteria, Scopolosoma, Xylina a některé i z rodu Orthosia.
A tu již skoro nadešla doba pro entomologa, aby za nedlouho potom — jak to určí pohoda — ku sběru našich jehnědových housenek se chystal. Nikoli v stinných houštinách rostoucích, nýbrž spíše o samotě stojících topolů, stromů a keřů jívových, vrbových a osykových, zvlášť v mlází, na pokraji lesa, ve světlých průsecích, nebo výslunných stráních křovinatých — má si všímati a prostě — ale obezřele, aby housenky nevypadaly — květů pestíkových i prášníkových z nich natrhali a do těsně uzavírající krabice zatím uložiti.
Setká-li se při té příležitosti — jako že ano — mimo s břízou a s lískou obecnou, s olší u potůčku, neopomeň i něco jehněd z těchto s sebou vžiti a při vycházkách pozdějších patřičný ohled brati na jehnědy jiných stromů lesních, zejména habrů a číškonosnýeh dubů a buků. Možná dosti, že při tomto ovšem málo slibném pokusu jeho touha žádoucího výsledku třeba tentokráte se nemine.
Nesmí však jehnědy z různých keřů a stromů vkládati pospolu do jediné krabice, nýbrž každý druh o sobě, do zvláštního uzavření dáti, netoliko k vůli poznání druhů mur, kladoucích vajíčka do těch kterých jehněd, ale i z příčin níže uvedených.
K tomu konci má pěstitel, jak samozřejmo, každý druh odděleně chovali nejlépe v přiměřeně velkých skleněných nádobách o širokém hrdle. Na dno houseníků těch nasype nejprve vrstvičku jemného, říčního písku, na ten rozprostře načechraně as 5 cm zvýší dřevité vlny a na tu posléze rozloží jehnědy tak, aby stejnoměrně povrch kryly.
Zdá se, jakoby dřevitá vlna v houseníku byla věcí zcela podřízenou; tomu však není tak, jestiť ve svých důsledcích spíše prvořadým a pro zdařilý chov nad jiné prospěšným opatřením, neboť na vlně leží jehnědy téměř volně ve vzduchu a nebývají tak znečišťovány trusem propadajícím dřev. vlnou volně na písek; mimo to housenky rády do dřev. vlny zalézájí, nalézajíce tu příhodná místa při svlékaná se acož budiž obzvlášť zdůrazněnonejsouce stále vyrušovány při každé výměně krmivá, dobře prospívají. Neméně důležito je i to, že lze čistotu v houseníku patřičné míře zachovati, když při tomto opatření pískem obalený trus za sucha snadno a dokonale kdykoliv odstraniti možno jest a takto zabránit i vzniku a šíření plísně, tomuto právem obávanému zlu v houseníku.
Chov sám neukládá pěstiteli velikou neb dlouho trvající práci, ač byl-li nedočkavý, vyšed sobě na sběr příliš brzy a přinesl-li si místo housenek vajíčka v jehnědách — pak ovšem vyžadovati bude chov vedle delší péče ještě i dosti jeho trpělivosti, jak už při chovech ab ovo vždy bývá a to tím vetší u těch druhu, které jako Xanthie, jsouce dospěly, v zámotku dlouho odpočívají, než se v kuklu promění, a najisto hynou, bvly-li z tohoto klidu vyrušovány.
Netřeba, tušíme, pěstiteli ani připomínali, že dokud krmí jehnědami nejlépe učiní, když svým svěřenkám nositi bude plnější a proto pro krmení vydatnější pestíkové jehnědy, místo prázdnějších prášníkových, a že, jak známo, povyrostlejší housenky všelikými tzv. nízkými bylinami se spokojují, vždyť ani na svobodě nevedou si jinak, prožívají totiž jen své mládí na stromech a křovích, dokončujíce svůj larvový život na zemi, kde jim různý plevel dobře svědčí.
Samozřejmo, že dlužno mu šetřiti i všech známých opatrností, jež vyžaduje úspěšný chov, zejména, že nebude housenek mnoho a tím méně různých druhů pospolitě chovati, mimo jiné již z té příčiny, že i mezi rodovými a i druhovými sestrami nepanuje vždy shoda a mír.
Pověděli jsme v krátkosti čeho potřebí věděti méně obeznalému, aby na jaře se zabavil sběrem a odchovem jehnědových housenek a takto si opatřil pro svoji sbírku v exemplářích bezvadných téměř většinu Xanthií: lutea Ström, (flavago F.), fulvago L., ab. flavescens Esp., gilvago Esp., ocellaris Bkh., pak některé Orthosie: circellaris Hufn., macilenta Hub. a helvola L.: a konečně z Orrhodií: rubiginea S.V., vaccini L. a erythrocephala S. V. a možná i jiné, anoť — jak se podobá — pole jehnědových housenek do dnes zevrubně probádáno ještě není.