J. Srdínko – O vzácné můře Agrotis latens (1908)

O vzácné můře Agrotis latens Hb.* (1908)

Sděluje J. Srdínko, stav. rada v. v.

Zvířena slunných stráni v okolí Prahy přechovává nejednu třeba ne právě pestrobarvou krasavici, za to však skutečně vzácnou můru z rodu Agrotid, soudíme-li dle řídkého výskytu a nejvíce jen nahodilého její ukořistění. Místo na pohled sterilní, na výsluní položené, s vegetací sporou, která záleží po před­osti z trsů trav a s porůzně ležícími, většími a menšími kameny to je půda jako stvořená pro naši Agr. latens. Na takovýchto nekultivovaných, nehostinných místech — suchých pastvištích bravu — žije pod kameny její housenka; pod kamenem se i zakuklí a motýl, štítě se denního světla — též pod ním úkrytu hledá. A zajisté, že ne bez podstatných příčin prožije celý svůj vývoj právě pod kameny; nebo jen tam nalezne v plné míře vyplněny veškeré podmínky svého hmyzího života. Vedle čá­stečné ochrany před svými nepřáteli z říše členovců nalézá pod hostinným krovem nerostu bezpečný úkryt před zhoubnými účinky nepohody, ochranu proti přímému úpalu slunečnímu, ne­jsouc při tom zbavena oživujícího jeho tepla, an ozářený ká­men nastřádané a utajené teplo pak ponenáhle vyzařuje a tím rozvoj pod kamenem zakořeněné byliny a vývoj tam dlících živočichů podporuje. Vedle tepla nalézá housenka i pupa ke svému vývoji i nezbytně potřebnou vláhu právě pod kame­nem spíše, než kdyby volně na živné bylině anebo nekrytě na zemi se nalézaly. Jako vůbec většina Agrotid přezimuje i Ag. latens ve stadiu housenky; v jaké velikosti se to děje, z vlastní zkušenosti pověděti nemohu. Po celá léta, co vůbec housenky pilně hledám, nikdy jsem na podzim ji nenašel; myslím, že jedině pro nepatrnou její velikost. První housenky, které jsem na jaře — v polovici dubna — nacházel, byly sotva zdéli as 8 mm.
Housenky v dubnu nalezené dvakráte se ještě svlékají, ne­měníce při tom nikdy ani barvu, ani kresbu svého dřívějšího šatu; žijí na travách všech druhů, ožírajíce dlouhé listy, se zá­libou hořejší, mladší. Jen jedenkráte jsem ji našel výminečně též pod listem borytu barvířského (Isatis tinctoria) a tímto ji i vychoval. V té příčině pozorovati můžeme i u některých jiných druhů, že se jejich housenka vyskytne ne na obvyklé žírné, ale na zcela cizí bylině, na které bychom ji nikdy byli netušili. Lze v takových případech za to mí ti, že buď vajíčko anebo housenečka třeba náhodným způsobem se dostaly na cizí bylinu a protože hlad je nejlepším kuchařem, této potravě přivykla. Dáme-li však takové zbloudilce vedle této byliny ještě jinou, jejímu druhu vlastní, pak přidrží se výhradně jen této a pohrdne prvou, jež jen z nouze jí byla dobrá. To jsem často pozoroval zejména u housenek můr Ag. lucipety, candelisequy (sagitifery) a j. Abychom si ušetřili kroků i práce při obstarávání a vymě­ňování čerstvé krmě nejlépe učiníme, chováme-li naše strávnice na živé bylině; přesadíme-li totiž pěkně urostlý trs trávy do většího květníku a tento buď povážeme organtinem nebo jinou hojně vzduch propouštějící látkou anebo jej zaklopíme síťovým válcem z drátěného pletiva.
Aby housenky nepohřešovaly ničeho ve svém zajetí, polo­žíme vedle trávy, těsně k ní — ploché kaménky a něco mechu pod nimiž, někdy i v spleti stébel při zemi — housenky za dne nejraděj i se skrývají. —Že pak tyto v přírodě milují slunné stráně, musíme je častěji — nejlépe ráno při otevřeném okně a zcela volném přístupu vnějšího vzduchu.— sluniti, čehož ostatně i tráva v květníku zasazená, k svému vzrůstu potřebuje. Mírné navlhčování nejprospěšněji se děje ze spodu, z podložené misky.
Jen ojediněle najdeme housenku Ag. latens na příhodných místech, vpředu popsaných nalezištích v okolí Prahy a jednal-li sběratel rozvážně, nemysle v ohni zápalu jen na dnešek, může na tom místě, kde ji dnes našel i budoucí rok ne bezvýsledně ji zase hledati.
Podobá se dle toho, že samice kladou vajíčka zpravidla v blízkém okolí místa, kde se samy vyvinuly, jak se říká, jsou lo­kální.
Jako bývá u jiných druhů motýlů vůbec, vyskytuje se i Ag. latens jen některý rok poněkud četněji, zpravidla však na nej­výše pořídku; pamatuji se v dlouhé řadě let, že jen jedenkráte byla housenka hojněji sbírána ve sv. prokopském údolí, v Šárce, v Chuchli a jinde v okolí Prahy; pravda, nebyly tehdá ještě slunné straně u sv. Prokopa odkrývkou v lomech — zemí a šutrem zcela zasypány.
Též loňský rok 1907 byl příznivější této můře; neb byla jak pupa na tucty v Německu nabízena a ježto jsem se i v okolí. Prahy též poněkud hojněji s housenkou Ag. latens setkal, možno dle toho vzíti za pravdu, že jen podružnými jsou vlivy místní a že spíše v povšechné činnosti atmosférické v celých dílech světových dlužno hledati příčinnou souvislost, vyskytne-li se periodicky — po řadě let — tato můra hojněji, jako i vůbec jiné druhy motýlů.
Je-li počasí na jaře normální, dospívá housenka obyčejně v polovici května к zakuklení, jež se děje buď hned při po­vrchu půdy, aneb jen mělko v zemi v lehce spředeném, více- hlinitém zámotku.
Motýl líhne se s večerem neb v noci, přibližně za 4 až 6 týdnů po zakuklení — koncem června — a nalezneme ho ráno v pupníku pod mechem nebo někde v nejtemnějším koutu skrytého.
Odchylky od typického zbarvení a kresby motýle, vyskytují-li se vůbec, jsou jen zcela nepatrné; ale mám přece ve své sbírce exempláře samiček, jichž temné skvrny hořeních křídel splynuly v širokou pásku, táhnoucí se plným středním polem v stejné intensitě od předního až ku vnitrnímu okraji — aberrace to, po­kud mi známo, ještě zvláště nepojmenovaná.
Jak shora podotčeno, dlužno hledati housenky Ag. latens pod kameny, a při té příležitosti nemohu nezmíniti se, že ten sběratel nemálo hřeší na přírodě a škodí entomologům, který kameny hledaje . pod nimi hmyz ledabyle převrací a pře­hazuje a je na jejich místa do původní polohy opět neklade. Mimovolně ničí tím naprosto všechnu násadu hmyzu a vše, co- živé je buď na zemi aneb na spodní straně kamene, ježto pak tito tvorové, jsouce bez ochrany před zhoubným žárem slu­nečním a vystaveny vší nepohodě časové, jakož i bez úkrytu před četnými nepřáteli — namnoze neúprosně musí zhynouti.. Tak mnohý vzácný druh té které lokalitě vlastní byl, když ne zcela v tom místě vyhuben, tak aspoň na delší dobu zdecimován a to mnohem více, než třeba — též nepředloženým — in­tensivním vysbíráním jeho by vůbec možno bylo.
Smutné toho doklady můžeme pozorovati v okolí Prahy, pokud se týče Arc. casty, maculosy, Agr. cinerey, crassy mimo jiné druhy též vzácnější, které druhdy v údolí Šárky, sv. Pro­kopa, v Chuchli, Zátiší v Hodkovičkách a jiných příčných po­vltavských údolích hojněji se vyskytovaly než nyní.
Ovšem že i jiné neméně závažné příčiny — se sbíráním housenek nikterak nesouvislé — setření rázu původnosti přírody vydatně napomáhají. Myslím totiž vzrůstající průmyslové závody v některých z řečených údolí a pak na prvém místě — kultivo­vání dosud ladem ležících straní Spolkem ku zalesňování okolí Prahy — v srozumitelné řeči entomologa povědíno: Spolkem pro vyhubení teplomilné flory a fauny v oblasti Prahy vysá­zením holých strání akátem, na němž k nám nebyl spolu pře­nesen ni jediný členovec z řádu šupinokřídlých a na jehož lupenech jen mlsná koza zálibu nalezla. V dozírné době žalný osud vyvlastněnky a vyhnankyně nemine asi i milou, vzácnou Agr. latens.
Posléze ještě jen slovo o našem nerozvážném přehazovači kamenů, který nedosti toho, že zbůhdarma ničí zvířenu pod kameny žijící, i v ohledu hospodářském nemalou škodu vlastníku pastvin tím způsobuje, že zvlášť na místech zelenějších ledabylo pohozený kámen udusí všechnu vegetaci, která pod ním shníti a setlíti musí, a že se tu nejedná jen o menší plochy takto vy­hubených bylin, poznáme, představíme-li si, že takové hospo­dářství se několikráte opakuje od časného jara do pozdní jeseně.
Končím s přáním hojného sběru housenky Ag. latens a dobrých výsledků chovu spolu se snažnou prosbou — pro našeho čtenáře zajisté zbytečnou — aby při sbírání zvednutý kámen do původního jeho lože opět byl uložen!

 

*Epipsillia latens (Hübner, 1809)