Bourovec ostružiníkový - Macrothylacia rubi

Rod: Lasiocampidae / Bourovcovití

Autor: Linnaeus, 1758

Biotop: Od nížin po horské polohy, louky, paseky, lesní světliny, vřesoviště

Živná rostlina: Druh široce polyfágní, byliny, keře, nízké stromky

Životní cyklus: Monovoltinní, přezimují dospělé housenky (VII.-IV.) které patří k nejčastěji nalézaným housenkám v pozdním podzimu, kdy i ve dne pobíhají po loukách, cestách, v řídkých lesích apod. Jsou nápadné svojí velikostí a dlouhými, rezavými chlupy, při vyrušení se stáčejí a stavějí se mrtvými. Tou dobou totiž vyhledávají vhodné místo k přezimování, po kterém již většinou nepřijímají potravu a v chlupy promíšeném zámotku se kuklí. Během přezimování mnoho housenek hyne. Dospělci se vyskytují v V.-VII. a zatímco samice zůstávají obvykle ukryty v podrostu (viz obr.), samci je odpoledne vyhledávají velmi prudkým, klikatým letem nad lokalitou. Snůška bělavých a lesklých soudečkovitých vajíček bývá na stéblech, kmíncích ale i zídkách (viz obr.), sloupech pouličního osvětlení atd. a je dobře viditelná. Samice je totiž často vyklade na místech, kde náhodou usedla, přivábena třeba světlem. Protože vylíhlé housenky jsou od malička polyfágní a putující, obvykle to nevadí. Viditelnost snůšky ale způsobuje, že se z ní někdy místo housenek líhnou nepatrné cizopasné vosičky. Sametově černé housenky mají zpočátku krásně žluté předěly článků, v dospělosti pak jsou dlouze chlupaté, sametově rezavé s tmavým hřbetním pruhem.

Ohrožení a ochrana: Druh je zatím naším běžným bourovcem, nejhojnějším z větších druhů