Drsnokřídlec modřínový - Lycia isabellae

Čeleď: Geometridae / Píďalkovití

Rod: Ennominae / Zejkovci

Drsnokřídleci jsou píďalky známé především tím, že některé druhy mají bezkřídlé samice a jejich přítomnost tak stvrzuje starobylost- původnost lesů či luk, kde se vyskytují. Připomínají (u druhů s bezkřídlými samicemi samci) také v klidové pozici spíše můry – na rozdíl od ostatních píďalek mají dost silná těla a křídla drží střechovitě nad nimi sklopená. Samci jsou také dobrými, rychlými letci

Autor: Harrison, 1914

Biotop: Původní modřínové lesy, příp. smíšené s velkým podílem modřínů

Živná rostlina: Modřín

Životní cyklus: Monovoltinní, přezimuje kukla v hrabance kolem modřínů; dospělci se líhnou obvykle v 2. pol. března, bezkřídlé samice vylezou na kmeny obvykle do výšky kol. 2 m a zde vyčkávají příletu samců, které lákají feromonem. Kopulace trvá krátce, samec se postupně může pářit s více samicemi. Poté samice vylezou po kmenu do výše větví a tam velmi dlouhým kladélkem kladou hromadně zelená vajíčka do štěrbin v kůře. Housenky se nakonec kuklí u paty "rodného" stromu, takže druh nacházíme po léta na stejném místě. Křížení sourozenců brání dřívější líhnutí okřídlených samců, kteří se hned první noc, dříve než se počnou líhnout samice, rozletí po lese. Samice s množstvím červených šupinek je dobře přizpůsobena červenavé kůře modřínů. Přítomnost druhu potvrzuje původnost daného modřínového lesa.

Ohrožení a ochrana: Druh v místě výskytu většinou početný, ohrožen kácením modřínových porostů