Rod: Saturniidae / Martináčovití
Jeden z nejčastějších kandidátů veřejnosti na titul „nejkrásnější motýl Evropy“, považovaný původně za španělského endemita; od doby nálezů druhu ve Francii (1922) a v poslední době i Švýcarsku (1987) probíhají diskuse o původnosti nebo vysazení toho nádherného motýla mimo španělské území.
Biotop: Světlé borovicové lesy na řadě často vzájemně izolovaných míst Španělska, ve francouzských záp. Alpách a v Juře, nově je známa i jediná (původní - aotochthonní?) lokalita ve Švýcarsku (Wallis).
Živná rostlina: Borovice
Životní cyklus: Monovoltinní, přezimují kukly; motýli se vyskytují v době květu borovic, v květnu a začátkem června, létají v noci, kdy probíhá i kopulace. Samice klade vajíčka na kůru živného stromu, malé housenky, zbarvené jako větvičky okusují vlnkovitě borovicové jehlice, větší, s převládající zelenou barvou se zdržují mezi jehličím, které již požírají celé. Kukla je chráněna jako u ostatních martináčů pevným zámotkem, který je ale řidší a zploštělý, nicméně pevný. Samice má kratší ostruhy na zadních křídlech a tykadla krátce hřebenitá.
Ohrožení a ochrana: Druh se vyskytuje na řadě španělských lokalit, vzdálených od lidských aglomerací a zatím neohrožených lidskou činností, je všude přísně chráněn, protože tak atraktivní motýl je samozřejmě i vyhledávaným sběratelským artiklem