Pabourovec jestřábníkový - Lemonia dumi

Rod: Lemoniidae / Pabourovcovití

Autor: Linnaeus, 1761

Biotop: Vlhké louky, vždy v blízkosti vody, s porosty jestřábníků a pampelišek

Živná rostlina: Jestřábníky, pampeliška, smetánka

Životní cyklus: Monovoltinní, přezimují vajíčka, snášená samicí ihned po kopulaci, ke které dochází za sluných říjnových dnů dopoledne - let končí cca v 15 hod. (srv. druh L. taraxaci). Samci, kteří se líhnou o několik dní dříve, vyhledávají vábící samice (viz 2.obr.dospělců) v podrostu velmi prudkým, klikatým letem. Dospělci jsou obvykle na lokalitách v místech s hustým, vyšším podrostem, kde se na stéblech často suchých rostlin přidržují pomocí velkých drápků (stejně jako druh taraxaci). Housenky se líhnou koncem dubna až poč. května stejně jako u L. taraxaci, ale na rozdíl od nich jsou silně světloplaché a žerou pouze po setmění a v noci. Zanechávají rovněž stejné požerky (viz) a také se stejně, tj. na povrchu kuklí. I u druhu L. dumi je obtížné z chovu vypěstovat jedince s bezvadnými, řádně vyvěšenými křídly. Dospělci patří mezi naše pozdní motýli a denní aktivita je dána jistě i tím, že říjnové noci mohou být již velmi chladné. S příbuzným pabourovcem pampeliškovým, létajícím výhradně v noci a v srpnu, se tak nemohou setkat. Na fotografii kukel je samčí pupa našeho druhu dole, nad ní je pupa L. taraxaci ( liší se hrbolkem na hřbetní části hrudi). Naleznete zde i černobílý obrázek vylíhlé samičky v ranní listopadové mlze a rose. Fotografie, na níž jsou pohromadě housenky L. taraxaci (vlevo) a dumi (vpravo) jsou z chovu, v přírodě se asi nepotkají. Podobně kukly- nahoře L.Taraxaci.

Ohrožení a ochrana: Domácí druhy L. dumi, taraxaci a evropské L. balcanica a philopalus patří mezi kriticky ohrožené, u nás oba druhy vymizely z většina lokalit, kde bývaly kdysi poměrně hojné i když šlo o místa v blízkosti lidských aglomerací (srv. Sterneck, hradby Hradce Králové aj.). Přežívají především populace vysokých poloh.