Rod: Lemoniidae / Pabourovcovití
Biotop: Tteplé, zachovalé louky a pastviny s živnými rostlinami v nižších až vysokých polohách
Živná rostlina: Jestřábníky, pampeliška, smetánka
Životní cyklus: Monovoltinní, přezimují vajíčka, která samice klade ihned po spáření ve snůškách obvykle kolem suchého stébla. Bochníkovitá vajíčka mají nápadná, tmavá mikropilární pole a nesou charakteristickou kresbu (podobně jako náš druhý druh L. dumi). Housenky, které se líhnou koncem IV. až poč. V. jsou na potravě po dobu vývoje i ve dne a požírají ji od 2. instaru, velmi charakteristickým způsobem. List "nastřihnou" nejprve z obou stran až ke střed. žebru, takže se jeho špička svěsí. Teprve potom ji sežerou. Snad jde o to, aby se zbavily lepkavého "mléka", které zejména u pampelišky z poranění prýští. Počínají si tak ale např. i u květních stonků jestřábníků (viz. obr.). Stejně si počínají i housenky druhu dumi. Tyto charakteristické požerky potvrzují výskyt druhu na lokalitě. Velké housenky leží obvykle stočeny u ožrané rostliny. Dospělci létají krátce (nemají ústní ústrojí, jako příbuzní bourovcovití) od pol. VIII.( samice o týden později)-pouze v noci a pokud se na lokalitě svítí, padají do podrostu několik metrů před plátnem, takže je nutné je hledat. Housenky ke kuklení nezalézají do země, ale kuklí se volně na povrchu v podrostu, takže jsou, stejně jako larvy vážně ohrožovány větším počtem pasoucího se dobytka a zejména zemědělskými stroji. Na obrázku jsou kukly obou našich pabourovců, dole kukla samce druhu dumi, nad ní- s prosvítajícími žlutými křídly - samičí druhu taraxaci. Kukly lze rozpoznat podle tvaru hrbolků na hrudi hřbetní strany. Ačkoliv oba naše druhy prožívají stadium housenky prakticky ve stejném období jara, dospělci se líhnou v odlišné době (dumi až poč. října), snad aby nedocházelo ke křížení. Fotografie housenek obou druhů vedle sebe vznikla v chovu, v přírodě se asi druhy nepotkávají - taraxaci žije na suších místech, dumi výhradně v blízkosti vody. Při chovu, i když kukly chováme po celou dobu venku, se líhnou obvykle dospělci s nedovyvinutými křídly, která řádně nevypnou.
Ohrožení a ochrana: Všechny evropští pabourovci - vedle dvou "našich" ještě balkánský L. balcanica a na několika málo lokalitách Španělska a (nově potvrzeno) Portugalska L. philopalus - jsou kriticky ohroženy. Nemohou trvale přežívat na lokalitách strojně sekaných nebo intenzivně vypásaných - tak asi zanikly naše lokality L. taraxaci na Litoměřicku a L. dumi na lokalitách poblíž Brna a Tišnova.