Rod: Arctiidae / Přástevníkovití
Biotop: Světlé listnaté lesy s bohatým podrostem, keři, i horské polohy, skalnatá údolí
Živná rostlina: Bohaté spektrum listnatých keřů (zimolez, líska, pámelník, střemcha aj.) byliny
Životní cyklus: Housenka má dvouletý vývoj (dvakrát přezimuje, po druhé zimě již údajně nepřijímá potravu), na řadě vzácných současných lokalit se motýl vyskytuje jen sudá, nebo lichá léta, protože druhá populace vymřela. Již v minulosti vzácný, dnes mimořádně vzácný druh, největší evropský přástevník, touha všech sběratelů, žil v předminulém století na dlouhé řadě dnes opuštěných lokalit, např. i v samé blízkosti Prahy (Břežanské údolí)- viz Jouklův atlas příp. článek F. A. Nickerla (zde, kapitola Texty o motýlech). Dospělci i housenky velmi světloplaší, aktivní v noci, i při lovu na světlo motýli nesedají na plátno, ale padnou na hranici světla ve zvláštní poloze s křídly zvednutými k sobě a s kruhově ohnutým tělem. Přesto se uvádí, že někdy po květnových deštích byly housenky nalezeny na potravě ve dne; podobně i dospělci výjimečně poletují dopoledne. Osobně jsem viděl při chovu ab ovo, že dospělé housenky v noci konzumující potravu, při pouhém osvícení baterkou slézají na zem. Dospělé housenky na podzim druhého roku vyhledávají úkryty k druhému přezimování, po kterém se dle literatury bez konzumace potravy na jaře kuklí. Moje osobní zkušenost je, že některé dospělé housenky i po přezimování ještě před kuklením žerou, záleží asi na konkrétních podmínkách během jejich života. Zkušenosti s chovem viz opět výše citovaný článek F. A. Nickerla. Malé houseničky jsou skoro průhledné, později nahnědlé, sytě červeno - rezavé, dospělé černé, tedy stále tmavěji zbarvené. Obrázky z lokality ve Velké Fatře. Dva roky trvající stadium housenky už samo o sobě představuje veliké nebezpečí pro úspěšné dokonání vývoje a je myslitelné pouze v člověkem nenarušovaném prostředí.
Ohrožení a ochrana: Kriticky ohrožený druh, na lokalitách je nutné udržovat přísný režim ochrany prostředí.