F. A. Nickerl – Matronula (1850)

Text z tisku Synopsis der Lepidopteren-Fauna Böhmens , Praha 1850

Franz Anton Nickerl

[Pericallia] Matronula L. ( Hüb. Bomb. tabule 32, obr. 138. Tab. 55. Obr. 239) *. Tento druh je v Čechách nanejvýš vzácný, mně jsou dosud známé pouze 2 kusy, které byly uloveny za posledních 40 let.** V dubnu r. 1838 jsem nalezl 2 housenky, které po osmiměsíčním krmení při přezimování uhynuly. Od té doby zůstalo mé pátrání v našem okolí bez úspěchu.
V roce 1845 jsem obdržel v okolí Salzburgu, kde se tento přástevník nezřídka vyskytuje, značný počet housenek, z nichž se v prvních dnech června roku 1840**) vylíhli motýli. Spářením silného páru v houseníku jsem se stal držitelem přibližně 300 oplodněných vajíček, ze kterých se po 6-8 dnech vylíhly houseničky, jimž jsem věnoval největší péči. Krmil jsem je listy Lactuca sativa, což jim velmi prospívalo a během 4 týdnů se čtyřikrát svlékly. 20. července jsem odjel na přírodovědný výlet do Kärntnerských Vysokých Alp, takže jsem byl nucen přenechat housenky péči jiných. Po návratu koncem září jsem byl nemálo překvapen, neboť většina housenek byla před posledním svlékáním, nebo ho již měly za sebou. Byly rozděleny do čtyř vzdušných klícek a třikrát denně zásobeny množstvím krmení, které nyní představovaly obvyklé druhy jitrocelů a to až po stonky. Krmení trvalo až do prvních dnů měsíce listopadu a ze sto osmdesáti housenek zůstaly pouze dvě ve vývoji tak opožděny, že ještě nedosáhly posledního svlékání. Před prvním sněžením byly všechny housenky přeneseny do velké, zemí, opadaným listím a mechem do poloviny naplněné bedny, přikryté drátěným sítem, a v ní umístěny k přezimování venku. Veden opatrností, nechal jsem do dna bedny zhotovit otvory, aby se roztálá voda ze sněhu nehromadila v bedně a aby se vůbec podmínky přezimování co nejvíce podobaly těm, které mají housenky, žijící ve volné přírodě.   Většina housenek byla zalezlá pod mechovým mulčem a jen málokteré při vyšších teplotách vylézaly na stěny bedny a zůstávaly tam i po nástupu mrazů. V prvních dnech března jsem se podíval na housenky; byly – až na několik – dokonale zdravé, jak z přiměřené váhy a kypícího vzhledu jejich těl bylo možno soudit. Často teď byly kropeny čerstvou dešťovou vodou, kterou horlivě ssály a předkládány jim byly různé rostliny, například Hieracium, Plantago, Lactuca atd., které ale – přes jejich častou výměnu – zůstávaly nedotčené.V druhé polovině měsíce dubna zapředlo se 7 kusů, z nichž ale pouze 2 se proměnily v kukly. Ostatní, dosud zdravé housenky, se začaly nyní viditelně trápit, nepřijímaly žádnou potravu, pobíhaly bezcílně dokola, ztrácely ze dne na den na tělesné hmotnosti a nakonec zašly. V srpnu zahynula poslední, bez toho, že by jedna jediná dosáhla plného vývoje; uhynuly i obě kukly.
Příčina selhání tohoto chovu mi není dodnes jasná; mohu se jen domnívat, že u housenek, které se podle svědectví všech dosavadních pozorovatelů promněňují až ve 3. roce, rychlé střídání tolika vývojových stupňů, tedy nepřirozené zrychlení vývoje, mohlo k nezdaru přispět.
(Překlad JT)
* Jacob Hübner, asi: Sammlung europäischer Schmetterlinge, 1796–[1838]. Autor byl i vynikající malíř a rytec a ve svých dílech publikoval 1952 velkoformátových rytin motýlů, v mnoha případech do té doby nepopsaných.
** H. Joukl (1910) uvádí dle sdělení tehdejších pamětníků nálezy housenek v Čechách – J. Srdínko 1ks u Břežan, P. Miškovský 5ks u Č. Brodu a p. Schille je prý po řadu let sbíral u Vince a Chobot (poblíž Ml. Boleslavi).
*** Viz Entomologische Zeitung, Stettin, 1845.