Vladislav Šír – Motýlové a brouci (1875)

 

1. Vladislav Šír: Uspořádání sbírky* (1875)

Jak se mají sbírky motýlů zakládati, jak se mají motýlové chytati, z housenek vypěstovati atd., o tom celém umění jsou v mnoha knihách dlouhá pojednání, místem tak obšírná a spolu tak přesná, že odpadne chuť dle popsání tak obtížného, drahého a choulostivého do práce se pouštěti. Nechám všeho a povím jednoduše, jak jsem já si sbírku motýlů zařídil.
Na dnešní procházce mne vidíte tak, jak obyčejně na lov motýlů ozbrojen jsem vycházíval; na první pohled by žádný u mne ani ničeho nehledal. V ruce mám rovnou hůlku, jako ji má každý z Vás, jenom s tím rozdílem, že moje hůlka má rukojeť na 4 prsty hluboko provrtanou. Do té roury se zasadí v čas potřeby síťka, již mám za vestou schovanou. Síťku tu si shotovíte sám; z drátu asi 1^l/₂‚“  silného uděláte kruh, asi 10″ v průměru, oba konce spojíte a ztočíte v čípek 4″ dlouhý, který do hole se zastrčí, ke drátu přišijete sáček 16—-18″ dlouhý, nejlíp do špičky neb do cípu sestřižený z průhledné, jemné látky, na př. zelený organtin. Na hlavu vezmete vysoký klobouk, do něhož místo do škatule nachytané motýly uschováte. Na prsa u kabátu zapíchnete do podšívky několik špendlíků, do kapsy zastrčíte malou lahvičku tresti k usmrcování motýlů a mimo to můžete míti s sebou škatulku, kdyby se stalo, že byste našel nějakou pupu nebo housenku. — To je všechno, co s sebou potřebujete, je toho tak málo, že Vás to obtěžovati nijak nemůže. — Špendlíky na hmyz jsou zvláštní a rozličně silné; vezměte si vždy tlustší, neb s tenkými je při napínání a zapichování někdy veliká obtíž, ohýbají se na špičce nebo také uprostřed a pokazí často dobře napíchnutého a zaschlého motýla. Také dostanete v krámě lacinějších špendlíků, ty ale nekupujte, jsou špatné; vezměte jich raději za krejcar 5 nežli 15.
Rozličných prostředků, k usmrcování motýlů odporučených, jsem zanechal a usmrcuji motýly trestí neb aetherem sirnatým (Aether sulfuricus). Motýla chyceného poleji jednoduše trestí a v tom okamžení je po něm; pozornosti při tom není potřebí, může se políti tak, až z něho, jak se říká, kape. V několika minutách tresť se vypaří a motýl zůstane suchý a beze vší poskvrny jako před politím. Barva tím docela ničeho netrpí, pouze u modrásků, jimž se může trochu smáčknouti tělo a pak jedna neb dvě kapky na hlavičku kápnouti. Trestí politého motýla můžeme ihned pohodlně propíchnouti, což se děje rovně prostředkem hrudi.
Někdy motýlové velikého a silného těla, jako: lišajové, samička bekyně velkohlavé atd., za nějakou dobu obživnou a jest potřebí, aby ješté jednou trestí politi byli. Je to dle mého náhledu a mé zkušenosti ten nejlepší prostředek motýly usmrcovati. Také ještě v jiném způsobu nám tresť poslouží, jak dále se o tom zmíním; rovněž není tresť drahá a za 10 kr. jí dostanete v lékárně láhvičku, s níž dosti dlouho vystačíte. Abyste motýla trestí usmrceného a napíchnutého napnouti mohl, k tomu potřebujete prkének, jakých Vám každý truhlář za malou chvilku shotoviti dovede, když mu řeknete, aby Vám uřízl z měkkého, nejlíp z lipového dřeva čtyry stejná asi loket dlouhá, 2″ vysoká a 5″ široká prkénka, širokou stranu jednu, která tvoří vrch, hladce ohobluje, u prostřed veskrz udělá 11″‚ hluboký žlábek, na každém prkénku rozdílně široký, na všech ale stejně hluboký. Tak na příklad by byla rýha neb žlábek na jednom prkénku 2′“, na druhém 4″‚, na třetím 6″‚, na čtvrtém 8′“ široký. Dle šíře těla motýlova zvolíte pak k napnutí jeho prkénko s přiměřeně širokým žlábkem, zapíchnete pak motýla tak, aby jeho tělo do žlábku volně zapadlo a křídla až na prkénku na obou stranách stejně ležela. Prkénko položíte na stůl před sebe tak, aby hlava motýlova k Vám obrácena byla, pak položíte a špendlíkem upevníte úzkou pásku z papíru na levé straně kousek pod předním křídlem, vedete ji podél těla motýlova rovně podél rýhy přes křídla, přidržíte ji ukazováčkem levým, pravou rukou pak špendlíkem rozepnete a popotáhnete pod páskou nejdříve hořejní křídlo, pak dolejní tak daleko, aby vnitřní okraj křídel hořejních do polohy vodorovné přišel, načež se zasadí špendlík nad okrajem křídla u hlavy, aby v té poloze křídla uschnula. Týmž způsobem napnou se pak křídla na druhé straně. Když jste křídla obou stran v stejné výšce připevnil, urovnáte pak tykadla a zapíchnete z každé strany pod. tělo, aby do žlábku nezapadlo, jeden špendlík. Konečně pokryjete křídla, aby se neuprášila a sluncem neutrpěla a také rovněji napnuta byla, kousky papíru, které se taktéž špendlíky, třeba jen obyčejnými po stranách připevní. Motýlové zůstanou na prkénku tak dlouho, až tělo úplně seschne. Já si vždy na papírek, jímž křídla zakryta byla, tužkou poznamenal den, kterého motýl napnut byl, a bral jsem malé motýly s prkénka za 7 dní, prostřední velikosti za 14 a ty největší za 21 dní. Často se stává, že motýlové menší, nežli je domů přinesete, za horkého letního počasí uschnou tak, že není možno je napnouti. Tu si pomůžete takto. Vezměte hrnek asi jako žejdlík vysoký, mnohem však širší, nasypte do polovice písku mokrého, na něj do prostřed položte kousek měkkého dřeva nebo korku, zapíchněte doň nachytaných motýlů, zavažte nebo přikryjte hrnek a za několik hodin máte je tak povolné, jako byste je právě byl chytil. — Od mnohých jsem slyšel, že k tomu již nejsou, aby se za motýlem honili, jako když jim bylo 8 let. Co pak chytají a nachytali posud takoví hoši? Babočky, žlutásky, otokárka, perláska, okáče a na nejvýše některého většího modráska, ti menší jim nestojí za chytání. Při tom se naběhají, uhonějí a konečně přinesou domů něco utlučených, setřených, otřepaných motýlů! — Najdete-li někde motýla, kterého byste rád měl a uletěl-li z místa třebas Vámi vyplašen, tedy za ním neběžte, posečkejte chvilku a on se vrátí obyčejně a zasedne opět na totéž místo, kde jej pak pohodlně chytiti můžete.
V zahradě si vyhlídněte jednu neb dvě květiny ve květu, a co tu kolem letí, přilítne jistě také až k Vám na blízko. K takovým od motýlů hledaným vonným keřům a rostlinám patří nejhlavněji šeřík (modrý bez), hloh, jasmín, hvozdík (karafiát), fiala, svlačec, svatojanská fiala a j. Večer se postavte nebo posaďte mezi podobné kvetoucí rostliny a nachytáte večernic a nočnic, které kolem Vás beze vší bázně poletovat! budou; při tom nepotřebujete hole, mějte síťku pouze v ruce, neboť někdy ani nebývá daleko viděti. — S lucernou chytati, to se nevyplatí; také jsem to zkusil a kolikráte jsem uprostřed louky do půlnoci u lucerny ležel, a co jsem chytil, nestálo někdy za bdění. —- Nočnice najdete za dne na plotech, na zdích, na stromech a jinde ukryté, jak jsem Vás cestou již byl upozornil. — Zábavné a vděčné je vychovávání motýlů z housenek. — Housenník jsem si zhotovil takto: Vzal jsem dosti vysokou a širokou bednu, víko a dno jsem vyrazil, vnitřek pak ve 4 díly přepažil, látkou průhlednou (flórem, organtinem) místo víka a místo dna přehodil jako oponu a dole na dně přibil; aby se pak spouštěti mohla a na stranách a nahoře dobře přiléhala, pružnou páskou nebo i špagátem bednu jsem ovázal. Do každého oddělení, a sice ve stěně, byly vyvrtány dvě na prst tlusté díry, jimiž se prostrkávaly větvičky bylin, jakéž housenkám za potravu slouží, a sice tak, aby listy u vnitř odděleny a stopky nebo holé proutky ze skříně vyčnívající do sklenic nebo hrnéčků, čerstvou vodou naplněných, ponořeny byly a takto se déle udržely, což tu hlavní výhodu mělo, že nebylo potřebí, aby se každého dne čerstvý pokrm housenkám sháněl. V každém oddělení byl malý hliněný pekáček, naplněný kyprou prstí neboli zahradní zemí, uchystaný pro housenky, jež rády v zemi se zakuklují. Veliké práce jsem s nimi neměl a dařilo se mně to dobře. Housenník stál vždy uprostřed světnice na stole, okénko bylo ve dne v noci otevřeno; z rána jsem vzal hrnek s čerstvou vodou a kropáčem jsem pokropil větvičky, na nichž housenky se pásly. Druhého neb třetího dne nastrkal jsem čerstvých proutků vrby, topolu, dubu, lípy, švestky a čeho bylo potřeba, ožraných větviček jsem ponechal ve skříni tak dlouho, až housenky z nich na čerstvé byly přelezly, čas po čase jsem zámotky a pupy sbíral a přendaval do jiné, menší jednoduché bedničky neb škatule, kteráž byla flórem pokryta. — Když se motýl vylíhl a úplně vyvinul, nebylo potřebí síťky, přehnul se přes něj flor neboli rouška s víka, na němž obyčejně seděl, a polil se trestí. Ještě jednodušší jest sbírání pup na místech Vám již povědomých. Vím některá místa, na kterých je možno jistěji něco nalézti. Jsou to hlavně osamělé veliké stromy, jako bývají v poli plané jabloně, hruše, duby kolem kapliček a křížů po polích postavené, a jinde sázené lípy, topoly a j. Ve stromořadí, v sadě i v lese dobré jest si pamatovati neb naznamenati strom, na němž bylo za léta pozorovati, že vrchol neb některá větev od housenek ožrány byly. Pod ty můžete v listopadu, nebo až z jara budoucího, hned jak sníh sejde, zajiti, drn okolo kořenů odhrabati a protřásti, zajisté najdete několik pup rozličného druhu. Někdy jsem ohrabával 3—4 stromy po sobě a ničeho jsem nenašel; u pátého byla ale za to má vytrvalost odměněna.
Při té příležitosti jest záhodno též všímnouti si listů okolo stromu ležících, hlavně spředených, také kmenu, štěrbin, odvstalé kůry a dutin na stromě. — V listopadu můžete škatuli s pupami již uložiti, neb co do té doby nevylezlo, nevylíhne se až příštího jara. Přezimování záleží jednoduše v tom, že pupy, které v zemi byly, urovnáte vedle sebe v nádobě (pekáčku) přes polovic hlínou naplněné, pak na ně nasypete na jeden nebo dva prsty hlíny, dáte je do škatule neb bedničky, podle nich rozložíte na kus mechu ostatní pupy denních motýlů a jiné zámotky, přikryjete škatuli organtinem a postavíte ji někam, kde se v zimě netopí a kam i čerstvý vzduch vniknouti může, jako na př. do světnice, v které se netopí, do průjezdu, do síně, na pavlač, na půdu a jinam; místo nesmí ale býti myším přístupno, sice by Vám z pup nezůstalo ničehož. V únoru můžete pupinec zanésti do pokoje teplého, v němž bydlíte; přenesení to se nesmí ale náhle stati, jinak by takový přechod z mrazu do tepla pupám škoditi mohl. Nechte je ve vedlejším pokoji nebo v síni nebo vedle kuchyně, kam někdy teplo se dostane, a pak za 3—4 dni je vezměte teprv k sobě a postavte někde stranou, kde by nepřekážely; na slunce a blíže kamen se nesmí však nikdy dávati, jak to nedočkaví dělávají v domnění, že větším teplem se dříve motýlové vylíhnou. Také je můžete jednou za týden studenou vodou pokropiti; zvláště zemi navlhčiti, ve které pupy leží. Začátkem března již, kdy venku ještě mrzne a sněží, budou Vám vylézati motýlové rozličného druhu a krásných barev, budou Vás baviti, přivádějíce Vám do domu záhy jarní upomínky. Přibude Vám do sbírky takto motýlů čistých, neporušených, jaké ve sbírce také býti mají; setřeného, olítaného neb jinak poškozeného motýla ani nenapínejte, leda tenkráte, když by byl něco obzvláštního. —Také nesmíte mysliti, že sbírku utvoříte v jednom roce, tak rychle to nejde, proto také nebudete moci naříkati, že Vám sbírání a sestavování sbírky ubírá mnoho času. Když někdo na sbírku motýlů pohlédne a najde v ní těch malinkých motýlků, jako jsou zavináči, moli a podobní s čistě rozpjatýma křídlama, tu sepne ruce a obdivuje se neslýchané trpělivosti a namáhavé práci. Jinak na to pohlíží, když se dozví, že někdy za 2 neb 3 dni se takový motýlek chytí a že napínání jeho vyžaduje jenom 5 minut času. Příprava vajíček pro sbírku je jednoduchá; vajíčka se dají na dva neb tři dni do líhu; pak se přilepí na lístek byliny pomocí gummi arabské, klihu nebo škrobu. — Pro sbírku uchystá se pupa tím způsobem, že se na nějaký den do líhu dá, nebo že se propíchne špendlíkem a postaví na slunce nebo na teplá kamna; vyschlá zapíchne se do sbírky. Ostatně není třeba ji napíchnouti, neb se může jako vajíčka na lístek přilepiti. Větší přípravy požaduje housenka. Táž se usmrtí nebo opitomí trestí, nožíčkem se rozřízne řiť, položí se mezi dva kousky pijavého papíru a palcem se od hlavy k řiti mačká, až všechny vnitřnosti vylezou. Do rozšířené řitě strčí se pak trubička ze skla neb i jinak zhotovená a na jednom konci tenounká, na druhém širší. Širším otvorem se fouká vzduch do housenky vnitřností prázdné, čímž se nadme neb na- foukne. Nadmutá se drží nějakou chvilku pozorně, aby se nespálila, nad žhavým uhlím, až kožka uschne. Aby housenka z trubičky nevyklouzla nafukováním, přiváže se pozorně kolem řitě k trubce a nitka se prsty přidrží. Pak se přilepí na kousek papíru nebo na list, skrze nějž se špendlík propíchne, a tak do sbírky zanese. — Někteří rozšířují housenky na břiše, vymačkávají z nich vnitřnosti a vycpávají je pak bavlnou. Je rozličných způsobů a umělého náčiní k upravování housenek odporučeno, také je navedení k pěstování a chytání motýlů od přísných hmyzozpytců velmi obšírně a svědomitě provedeno a nařízeno, čímž se ale, jak jsem již jednou řekl, mnohý odstrašiti dává. Tak se na příklad dobře radí, že se má dáti housenkám a pupám takového pohodlí, jaké mají na svobodě, jako na příklad housenkám, jež v zemi se zakuklují, hojnost kypré zemi atd. Mohl bych uvésti příkladů velmi mnoho, kde se housenky jinak choulostivé zakuklily proti svému obyčeji. Tak jsem dostal ku př. letošního roku 28. července odpoledne housenku smrtihlava, která byla při kopání bramborů ze země, kde se již již zakukliti chtěla, vyhrabána. Vzal jsem ihned kořenáč, nakypřil jsem v něm zemi a housenka počala také ihned do země té zalézati; pro všechno jsem dal přinésti čerstvé nati bramborové. Druhého dne ráno šel jsem se podívat, zdali v hrnku zalezla; housenka ležela však na vrchu v hrnci scvrklá; myslil jsem, že je po ní, když jsem ale o ni zavadil, hýbala sebou ; nechal jsem ji tedy tak ležeti; třetího dne ale ráno našel jsem již na místě housenky krásnou žlutou, jako průhlednou pupu smrtihlava. Nejspíše neměla housenka tak krátkou dobu před proměnou buď tolik síly neb tolik času, aby do země se byla vryla a tam si dle způsobu svého dutinu zhotovila. Za 4 neděle, 30. srpna ráno vylítnul z ní krásný motýl. Téhož měsíce jsem schválně některým nedal příležitosti buď aby do země zalezly, buď aby zámotek zhotovily, nebo jsem je ze zámotku vystrčil, i proměnily se na holém prkénku ve škatuli v pupy, z nichž i pěkní motýlové vylezli. Některé jsou v tom pádu choulostivější, jako jsem o drvopleni vrbovém pověděl. — Ostatně držte se toho nejjednoduššího návodu, který Vám podávám, a bude Vám možno i tu nejlepší sbírku sestaviti. Sestavování sbírky motýlů se dá rozděliti na celý rok; tak v zimě za dlouhých večerů pro ukrácení chvíle je čas, kdy si můžeme upravovati skříně pro motýly, do nich vlepovati byliny a psáti, a rozdělovati známky k by- linám a motýlům, čisti a prozatím určovati motýly a podobné. Seřadění a urovnání sbírky radím, by se nechalo až je větší počet motýlů pohromadě. Já měl tři roky napnuté motýly v rozličných škatulích uschované, a teprv, když jsem měl několik set rozličných druhů, začal jsem dělati šuplíky a do nich motýly systematicky rozdělovati. Jak jsem si snadno skříně upravil a sbírku sestavil, o tom jsem Vám pověděl již dříve. Sbírka škodných motýlů by se dala sestaviti neb srovnati do obrazů, jež by k lesu, sadu, poli, louce, zahradě a domu se vztahovaly. Obrazy by ve škole vyvěsiti se mohly, tak že by je dítky stále před očima měly. Beze všeho obšírného přednášení a výkladu, pouhým a častějším přehlédnutím seznaly by děti motýly ty tak, že by jim po celý život v paměti zůstali. V každém obrazu u každého motýla nacházela by se vajíčka, housenka, zámotek, pupa, sameček a samička motýlova; k tomu by připojena byla i rostlina neb větvička stromu, jimž housenka nejvíce škodí; mimo to by se nacházely zde dvě známky, jedna třebas na zeleném papírku jméno byliny nebo stromu mající, druhá, kde by jméno motýla napsáno bylo, tak že by si to každý snadno přečísti mohl. Dle vy- obrazeni, popsání, velikosti a udaného počtu snadno lze si obraz již napřed upraviti a pak do něho čas po čase, jak by se co našlo, na patřičné místo zapíchnouti. — Ještě Vás upozorním na některé věci, jež se takové sbírky týkají. Nejdříve Vám povím nehodu, jaká mne právě potkala. — Před třemi roky, když jsem po kolikaletém sbírání konečně sbírku do nejlepšího pořádku uvedl a šuplíky ve veliké skříni umístil a uzavřel, poděsil jsem se jednoho dne, naleznuv v prv- ním šuplíku hmyz, veš to papírovou. Však ne toliko v prvním, ale ve všech hemžilo se jich množství; nevím jakou neopatrností tam přišly, jestli lepenkou nebo suchými bylinami ze staršího již herbáře. Byl jsem nad tím zarmoucen, neb jsem viděl celou mnoholetou práci pojednou vniveč obrácenu. Vychytati je nebylo možno, kafr a jiné prostředky, jakých se až posud odporučovalo, byly beze všeho výsledku. Tu mě napadlo vypudit je trestí. Nastříhal jsem z houby, jaké se k mytí užívá, 3 palce dlouhé, 2prsty široké a na prst tlusté kousky, propíchal jsem je špendlíky, polil trestí a zapíchal a uzavřel jsem do každé skříně jednu takovou houbu. Na blízku houby nacházející se hmyz začal běhati a se točití do kolečka a zůstal za chvilku pošlý ležeti. Když se tresť v uzavřené skříni poznenáhla vyvinovala a rozšiřovala, bylo viděti, jak i vzdálenější hmyz nejdříve nepokojně sem a tam běhá, pak omámen padá. Druhého dne jsem neviděl žádné vši více; aby však třebas hloub zalezlé a uschované pošly, a také i snad zárodky se vyhubily, tedy jsem druhého a pak i třetího dne tím samým způsobem houby ve skříních testí naplnil. — Od té doby je to čtvrtý rok, a ve skříních není žádného hmyzu viděti. Tresti užívám od toho času proti každému hmyzu; zahnízdí-li se např. moli do vycpaného ptáka, tedy ho nejdříve vyklepu a pak ho poleju trestí. — Kdyby se Vám hmyz do některého motýla nasadil, tedy ho vyndejte ze sbírky, polejte ho celého trestí a můžete ho směle zase do sbírky dáti. Pokazí-li se některý motýl, na kterém více záleženo, tím, že tělo ztuční neb zolejovatí, jak se to u některých větších motýlů stává, tedy položte motýla na jeden, dva i tři dni do tresti, která tuk ten rozpustí a vytáhne. Nádobka, např. hluboká miska, do které motýl ztučnělý se uloží, zaváže neb uzavře se tak, aby tresť se vypařovati nemohla. Motýl, který v tresti déle byl ležel, rozvlhne trochu a zapotřebí, aby pak znovu na prkénko natažen byl. Konečně dbejte na to, aby sbírka nebyla ve světnici vlhké a také aby nebyla zavěšena tak, aby na ni slunce svítilo; v prvním pádu zvlhne a zkazí se motýl, v druhém pádu vyrudnou brzo barvy na křídlech. Přenášením sbírky z tepla do zimy a otvíráním skříní rezovatí špendlíky. Dále dbejte toho, aby skříně byla tak upravena, by do ní prach a hmyz snadno vniknouti nemohl. Cbcete-li obšírnějšího pojednání, tedy si zaopatřte stručné a velmi zdařilé dílo: Motýlové od prof. Josefa Kliky**, jehož české pojmenování motýlů jsem použil a také některá místa uvésti si dovolil.
S chutí do práce, pane učiteli! Začíti můžete každou dobou, také Vám usnadní práci a pomůže vydatně Vaše školní mládež. Mezi tolika najde se přece několik čipernějších hochů, kteří budou jeviti lásku k přírodovědě a ti Vás zajisté zanesou pupami, housenkami a patřičnou pro ně potravou. Založením a sestavením takové pro mládež, rolníka, lesníka a vůbec pro každého poučné a užitečné sbírky zanecháte po sobě ve škole skvělou památku a Vaši nástup- cové, jakož i budoucí žáčkové budou se vší chutí opatrovati a časem spráchnivělé motýly čerstvými nahražovati s láskou a vděčností při tom zpomínajíce na Vás.
Byl již večer, když jsme přestali o motýlech hovořiti a zároveň také čas, kde každý pamatoval na cestu k domovu. Před odjezdem slíbil jsem svým přátelům na jich žádost, že o motýlech tak, jak jsem jim to byl vypravoval, veřejně pojednám. Abych slibu svému dostál, přináším jim tedy tuto knížečku k laskavému přijetí. —Nabyl jsem zkušenosti, jak těžko jest některého motýla, jejž před sebou máme, podle popisu i sebe lepšího určiti a poznati; tím méně dovede to z pouhého jen popisování ten, který motýly se nikdy nezabýval. Proto jsem se ustanovil na tom, že se všeho obšírného, přísně vědeckého popisování zdržím, místo toho ale věrné vyobrazení v přirozené velikosti motýlův méně známých podám. Mimo motýly jsou, kde potřebí a možno bylo, také vajíčka, housenky a pupy vyobrazeny. Aby pouhé popisování neunavilo, spojil jsem je s událostmi, jaké se mně při sbírání, chytání a pěstování motýlů byly nahodily.
* Závěrečná kapitola z knížky Motýlové a brouci (škodliví lesu, poli, sadu, rybníku, zahradě a domácnosti, sepsal Dr. Vladislav Šír ) I. L. Kober, Praha, 1875

**Josef Klika: Motýlové ( soustavný popis motýlů v středné Evropě, zvláště v Čechách žijících, jakož housenek a pup jejich se zvláštním vzhledem ku škodě, kterou housenky činí, s vytknutím prostředkův, kterými možno škodu tuto zameziti aneb aspoň umírniti) I. L. Kober, Praha, 1870